HISTORIE ZUBŘÍ

Počátky osídlení města Zubří sahají do období velké kolonizace. Lenní majitel rožnovského panství Bohuslav z Krásna dne 8. července roku 1310 pověřil Pertolda (Berchtolda) k osazení 40 lánů a za to mu daroval významné výsady. Dřevěné usedlosti, typické pro lesní lánové vsi, byly rozděleny po obou stranách Zuberského potoka. Zubří se zařadilo mezi největší vesnice rožnovského panství. Lánová ves byla již od počátku spravována fojtem. Správní sídlo rožnovského panství bylo na rožnovském hradě. Panství vlastnila řada vlastníků - páni z Kravař, z Cimburka, z Kunštátu, z Pernštejna. Ti přenesli sídlo rožnovského panství do Valašského Meziříčí. Nejdéle drželi panství Žerotínové (1548–1815) a posledními vlastníky panství i vsi byl šlechtický rod Kinských (1815–1848).V roce 1712 Žerotínové založili v Zubří železné hutě - hamry, kde se zpracovávala vytěžená  železná ruda, a to do roku 1755. Poté byly hamry uzavřeny kvůli protirobotnímu hnutí. Jediným pozůstatkem těchto hamrů jsou Hamerské rybníky na okraji města. 

Romantická pověst o Zubří tvrdí, že ves byla obydlena horníky, kteří pracovali pod rožnovským hradem v dolech na stříbro. Na protest proti krutému zacházení a kvůli těžké práci v dolech prý doly zatopili a ze Zubří uprchli. Ve vsi nechali pouze jednu starou ženu, která ve všech domech rozdělala oheň, aby zakryla jejich útěk. Když z hradu následující den troubili, aby se horníci dostavili do práce, nikdo se neobjevil. Uprchlíci se údajně uchýlili do Uher, přesněji do dnešního Palárikova. Později se někteří z nich vrátili a založili ves Zděchov. Pověst je ovšem pouhá smyšlenka, která není historicky doložena. 

V roce 1516 bylo v Zubří již 30 usedlických rodin a fojt. Počty usedlíků rostly, v roce 1676 zde bylo dle urbáře fojtství, 40 selských gruntů a 41 chalup. Obživou obyvatel Zubří bylo zemědělství. Posledním majitelem fojtství v Zubří byla rodina Palackých z nedalekých Hodslavic. Otec historika Františka Palackého Jiří Palacký koupil fojtství v roce 1830 a po jeho tragické smrti se stal posledním fojtem jeho syn Jan. K historii rodiny Palackých se váže i dům zvaný „Petrohrad“, ve kterém je dnes umístěna výstavní galerie Muzea Zubří. 

Po zrušení patrimoniálního zřízení si samostatná obec Zubří roku 1850 zvolila svého prvního starostu, obchodníka Josefa Alexandra. Koncem 19. století a počátkem 20. století nastal rozkvět obce. Největší pozornost je věnována rozvoji školství, jsou postaveny 3 školní budovy. Školy byly vybaveny učebními pomůckami a školními potřebami. V obci začal i bohatý spolkový život. Vybudování nového železničního spojení Rožnov p. R. - Valašské Meziříčí v roce 1892 mělo pro obec další hospodářský, kulturní, ale i společenský význam. Obyvatelům vesnice umožnilo dojíždět za prací do průmyslových podniků ve Valašském Meziříčí, Frýdku či Ostravě.

Rozvoj obce přerušila 1. světová válka, během níž ze Zubří postupně narukovali téměř všichni bojeschopní muži. Po vzniku samostatného Československa pokračoval i přes finanční obtíže rozvoj obce, a to až do počátku 2. světové války. Z bývalé tkalcovny Víta Jurajdy vznikl gumárenský závod Optimit (později Gumárny Zubří), zabývající se výrobou plynových masek. Po 2. světové válce se otevřela cesta dynamickému rozvoji obce. Rostou Gumárny Zubří, mizí dřevěnice a vznikají nové výstavné části obce. Výstavba panelového sídliště vtiskuje obci nový ráz, staví se školky, obchody, koupaliště, kulturní dům. Dolní část obce a nově vystavěné části získávají městský charakter, horní část obce a okolní paseky si udržují vesnický ráz.

Po revolučních změnách v roce 1989 se obec přizpůsobila novým podmínkám. Byla dokončena kanalizace, plynofikace a v obci byla postavena moderní víceúčelová hala. Pokračuje výstavba nových lokalit - Pod Lipůvkou, Za Kostelem. Vzniká řada soukromých firem, obchodů, restaurací a služeb. Dne 12. dubna 1995 byl schválen Parlamentem České republiky nový obecní znak a prapor se zobrazením černé zubří hlavy na zlatém štítě. Historickým mezníkem se stal 22. únor 2002, kdy se Zubří jako jedna z nejpočetnějších obcí v České republice na základě zákona č. 128/2000 Sb. stalo městem.